Proč čeština používá název leden a angličtina January? Jaký je původ a význam měsíců v různých jazycích?

Většina evropských jazyků se při označení prvního měsíce v roce drží latinského iānuārius, tedy Janův měsíc. Janus byl římský bůh dveří, začátků či konců a byl často používán jako symbol změny.

Mezi tím české leden a finské tammikuu jsou zcela výjimečné a v žádném jiném jazyce je nenajdeme. Vůbec se nemýlíte, pokud v českém názvu měsíce slyšíte slovo led. Co k tomuto pojmenování předky vedlo je tedy jasné. Pokud jde o finskou podobu tohoto měsíce, původ a význam slova jsou abstraktnější. Zatímco kuu označuje měsíc (jak jste už mohli zjistit zde), tammi je výrazem pro srdce či střed. Finové tedy leden, či chcete-li tammikuu, vnímají jako jakýsi vrchol dlouhé severské zimy.

S rolí času se setkáme i v polštině a běloruštině. V těchto vzájemně sousedících zemích stálo u vzniku názvu “setkání” starého roku s novým. Proto máme v polštině styczeń a v běloruštině cтудзень. Běloruská varianta však také nápadně připomíná české slovo studený a etymologie názvu je proto nejasná. Ve staropolštině se navíc setkáváme s pojmenováním ledzień.

Zemědělské práce se podepsaly na podobě názvu v ukrajinštině a chorvatštině. Zde hledáme původ slova v kácení a rubání lesa či sekání dřeva. Východoslovanská verze měsíce ledna je cічень a jihoslovanská zní siječanj.

K počasí se, podobně jako čeština, obrací i litevština. Měsíc leden se litevsky řekne sausis, což znamená “suchý”. Ve srovnání s českým pojmenováním to skoro vypadá, jakoby snad Litevci neznali žádnou zimu. Pravda je ovšem taková, že sausis je suchý kvůli “suchému” sněhu, který v tomto období padá.

Je zřejmé, že příroda nebo zemědělské práce se na pojmenování měsíců výrazně podílejí. A proto si neodpustíme lidovou pranostiku na závěr. Nezapomeňte, že je-li mnoho sněhu v lednu, bude mnoho hřibů v srpnu.

Na blogu Jazykového centra Correct je pro Vás spoustu dalších článků, tak neváhejte a čtěte!