Arabština, jakožto jeden z nejstarších jazyků světa, měla po staletí nepopiratelný vliv napříč Evropou. Slova přejatá z arabštiny, tzv. arabismy, k nám obvykle přišla prostřednictvím jiných jazyků (například přes latinu, italštinu, španělštinu nebo turečtinu) – znamená to tedy, že se nejedná pouze o arabismy, ale i o evropeismy či internacionalismy.

Za arabismy považujeme i slova, která sama arabština přijala (například z perštiny (kalibr) či řečtiny (elixír)). Jedná se o krásný důkaz toho, jak je jazyk přizpůsobivý, organický a neustále se vyvíjející. To platí samozřejmě  i o češtině. I když si to častokrát ani neuvědomujeme, tak mnohé výrazy, které dnes považujeme za běžné a ryze české, mají své kořeny v cizích jazycích. A my se v tomto článku zaměříme právě na ty s arabským původem.

Ale ještě krátce k historii

Jak se to stane, že je jazyk ovlivněn jiným, na sta kilometry vzdáleným jazykem?
Musíme si uvědomit, že národy od sebe nebyly izolovány, a Evropa byla s arabským světem v kontaktu. Tyto kontakty probíhaly převážně ve středověku, zvláště intenzivní byly v době arabské nadvlády na Pyrenejském poloostrově (8.–15. století) a na Sicílii (9.–11.století), což ovlivnilo primárně románské jazyky, kdy se do nich dostala slova z oblasti administrativy a náboženství. Ale i díky obchodu docházelo ke slovní expanzi, neboť důležitými přístavy pro námořní obchod byly italské Benátky, Janov, Amalfi a Bari. V neposlední řadě tuto expanzi podpořily křížové výpravy.

Pojďme se nyní podívat na nějaké konkrétní příklady arabismů v češtině

• Alchymie
  Slovo alchymie proniklo do češtiny přes středověkou latinu (zde máme dochovaný tvar alchimia). Jeho původ sahá až k arabskému ’al-kīmiyā, s významem „kámen mudrců“, a které můžeme vyložit jako umění přeměňovat. Alchymie se primárně zabývala hledáním způsobů, jak proměnit běžné kovy na zlato.
• Algebra
  Nyní zavítáme do matematiky – termín algebra pochází z arabského slova ’al‑ğabr, což doslovně znamená „znovu spojovat“. Jedná se o matematickou nauku o řešení rovnic určitého typu, a teoriích, které s ní souvisejí.
• Matrace
  I mezi předměty do domácnosti můžeme nalézt arabské stopy. Slovo matrace pochází ze slova maṭraḥ, pod kterým se skrývá místo k odpočinku. Dalším výrazem používající se v domácnosti může být vata, pocházející ze slova baṭāna, označující vložku do oděvu. 
  
  Mnoho zástupců arabismů nalezneme v oblasti jídla. Mezi nejznámější patří bezpochyby
• Cukr
  Slovo cukr si čeština půjčila z arabského sukkar, které však má samo původ v sanskrtském slově śarkarā.
• Špenát
  Na slově špenát to sice na první pohled vidět není, protože do češtiny se přijala přejímka německého dialektu spenat, avšak původem se stále jedná o arabismus ’isfināğ, resp. ’Isfānāḫ, s původem v perštině (ispanāğ & ispānāḫtv).

Arabismy jsou velice zajímavým a přetrvávajícím dokladem toho, jak může jazyk odrážet kulturní a historické styky, které se odehrávaly po mnoho století v minulosti. Jak jsme si ukázali na původu některých běžných slov, je zřejmé, že jazyky jsou mezi sebou propojené více, než se na první pohled zdá.

Zaujala vás arabština a rádi byste se o ní dozvěděli více? V našem článku Proč je arabština jednodušší, než si myslíte? se můžete dočíst spoustu zajímavých informací, a třeba vás přesvědčí. 

Pro nás v Correctu ale ani překlad není problém – pokud byste potřebovali něco z/do arabštiny přeložit, stačí nás kontaktovat na adrese text@jc-correct.com a my se už o váš překlad postaráme.