Jazyky, které učím: angličtina
Kde a co jsem studoval: FF MU: Anglický jazyk a literatura, Překladatelství anglického jazyka
Od kdy pracuji v Correctu: září 2025

Proč ses dala a jak ses dostala na dráhu lektorky cizího jazyka?

K lektorství jsem se dostala tak nějak přirozeně. Měla jsem zkušenosti s doučováním a tak jsem už při studiu začala učit v jazykové škole. Pak už mi jenom přibývalo studentů.

Máš nějakou zkušenost s pobytem v zahraničí?

K Erasmu nebo jinému pobytu v zahraničí jsem se bohužel nedostala. Kvůli pandemii, ale i z jiných důvodů. Ale neberu to jako nějaké velké minus. Věnovala jsem se studiu a taky rozhodně není všem dnům konec.

Co tě nejvíce baví na práci lektora?

Na učení mě moc baví variabilita a pestrost práce. Pracuji se všemi věkovými skupinami a opravu se učím neustále a od všech. Každý student do hodin přináší něco nového, ať už jde o názory, postřehy, či „jen“ jeho osobnost. Proto se taky snažím, aby hodiny vyhovovaly opravdu všem. Kdy si ale hodiny užívám úplně nejvíc je, když i u studentů vidím nadšení a že je učení taky baví – když vidím, že moje práce má smysl a skutečně někomu pomáhá posouvat se dál. Když student sám od sebe řekne, že ho hodiny opravdu baví – a že ho mrzí, když náhodou nějaká odpadne, dokáže to hodně potěšit.

Co považuješ na práci se studenty za nejdůležitější?

Asi obecně nějaký dobrý pocit. Jak studenta, tak i můj jako lektorky. Myslím, že jedním ze základních předpokladů k učení je jistý pocit bezpečí. Učení se je určitě složitější a méně efektivní, když se student cítí být pod tlakem nebo zažívá nějaký pocit stresu. Základem pro mě tedy je snažit se vytvářet pro studenty příjemné prostředí. Studenti jsou pak mnohem sebejistější a výuka je taky mnohem uvolněnější a zábavnější.

Co děláš, když nepracuješ?

Když zrovna neučím (nebo nedělám přípravy na hodiny) a odolám neproduktuvnímu scrollování na mobilu, baví mě kreativní aktivity a ruční práce. Ráda háčkuju a vyrábím šperky (hlavně z korálků) a jednou za čas se k tomu vždycky přidá něco nového. Chvilku jsem zkoušela malovat, láká mě výroba doplňků z pryskyřice a podobně. Co je ale mým nejvěrnějším koníčkem (raději nebudu říkat, jak dlouho se mu věnuji, protože to podle toho rozhodně nezní :-D) je  hra na housle. Je to jediná aktivita, u které opravdu nedokážu myslet na nic jiného, a to je na tom osvobozující. Ještě lepší pak je, když můžu hrát s dalšími fajn lidmi v orchestru.

Jsi spíše plánující, nebo spontánní typ?

Spíš plánující. Spontánní umím být jenom v určitý čas, na určitém místě a s konkrétními lidmi. A když na to mám správnou náladu. :-)

Jaké je tvé životní motto?

Často si vzpomenu na citát: „Chovej se k ostatním přesně tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě“. Rozhodně neříkám, že se vždycky chovám k ostatním nejlíp, jak bych mohla; každý má občas hodně špatný den a občas mu ujedou nervy. A přesně proto by mělo být naší snahou nepřilévat olej do ohně. Je ale asi pravdou, že v tom odráží i nějaká moje naivita a snaha ve všech vidět jen dobro.